Starší název – okoličnaté – vypovídá o tom, že rostliny z této čeledi mají květy uspořádány v okolících, častěji však složených okolících. Lodyha většinou dutá a rýhovaná. Listy střídavé, bez palistů, čepel . Rostliny čeledi Apiaceae – miříkovité (okoličnaté).

Archiv Květenství okolík nebo složený okolík.

Jednoleté až vytrvalé bylinu. Jejich listy jsou střídavé, čepel obvykle členěná nebo složená, řapík lodyžních . Jsou to jednoleté, dvouleté či vytrvalé byliny, zřídka keře. Vyskytují se zejména v mírném a subtropickém pásu. Poznáme je na první pohled v době květu. Miříkovité rostliny tvoří čeleď, která má nápadně uspořádané květenství.

Drobné květy jsou uspořádány v . Obecná charakteristika Jsou to byliny Jsou to byliny Často dvouleté Často dvouleté Prostoupené kanálky z vonnými látkami (silicemi).

Na základě obrázku vymyslet ve skupině společné. Mrkvovité – miříkovité – okoličnaté – tyto názvy označují rostliny z jedné čeledi, ze kterých jde studentům botaniky hlava kolem… jsou si totiž . Kromě zástupců uvedených v pracovním listě lze zvolit i jiné alternativní zástupce, některé z nich uvádím:. Anotace: Výklad základních znaků dvouděložných rostlin , rostliny z čeledí lilkovité, miříkovité , bobovité.

Očekávaný výstup: Žák zná znaky dvouděložných rostlin , . Fytofarmakologie Plody a silice jsou používány jako karminativum, aromatikum. Pěstované rostliny se nevyužívají jako kořenová zelenina a koření. CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY MIŘÍKOVITÝCH.

Obsahují, vonné látky – silice. Kořeny, silné, vytrvalé nebo bulvy. Podzemní kořeny nebo bulvy jsou vytrvalé. Dvouděložné jedno-dvou-víceleté rostliny. Květy (dříve mrkvovité) Říše: rostliny.

Podříše: cévnaté rostliny. Oddělení: krytosemenné rostliny. U na a vidět jsou řebříčku krátkých rozdíly: těsně kvítky u květních Stopky sebe. Plod představuje dvounažka.

Proč je bolševník velkolepý nebezpečný?